Leden a červen jsou měsíce, kdy všichni, kdo se pohybují kolem pánské módy, vyrážejí do Florencie. Pevnost Fortezza de basso totiž hostí přední světové výrobce pánské konfekce, módní návrháře, majitele butiků, salonů a atelierů ze všech koutů světa. PITI UOMO 2016 proběhlo v půli ledna a představilo kolekce na sezonu podzim/zima 2016-17.
Nejen stánky vystavovatelů překypovaly krásnými pánskými obleky, saky, kalhotami, kabáty košilemi, svetry a vším co souvisí se světem pánské módy. To pravé se odehrává na nádvoří mezi jednotlivými halami, kam se sjíždí modelové a krasavci oděni do nejrůznějších outfitů s cílem nechat se vyfotit. Celý týden přešlapují z místa na místo, předstírají, že telefonují či píší sms, ale jejich snem je se dostat na první stránky life stylových časopisů, blogů nebo dokonce na webové stránky předních světových výrobců.
Itálie je jednička, o tom není pochyb. Anglie je svoje, osobitá, specifická, i když v mnohém Itálii už podobná. Například tolik růžových a červených ponožek, kolik jsem viděl v londýnském centru, jsem neviděl ani v Římě. Německo a Švýcarsko je solidní, perfektní a v oblékání většinou bezchybné. Benelux barevný a funny a Česká republika tmavě šedá a outdorová.
I my jsme se tedy vydali směr Florencie. Ve středu ráno autem směr Mnichov, Brenerský průsmyk s mezizastávkou v Cortina d‘ Ampezzo. Tady jsme rozbili náš stan a plánovali vyrazit do Florencie ve čtvrtek brzy ráno. Posledních 400 kilometrů po dálnici by nám mělo uběhnout jako nic. Uběhlo, za 6 hodin jsme tam byli jako na koni….Přece jen ekonomická situace Itálie dovoluje vlastnit každému obyvateli minimálně pět aut a ceny ropy vybízejí k jízdě odkudkoli kamkoli a kdykoli. Takže dálnice byla ucpaná k prasknutí.
To nás ovšem nevyvedlo z rovnováhy a v jedenáct jsme vstupovali do pevnosti Fortezza de basso. Nutno podotknout, že za vydatného deště, který nahnal všechny návštěvníky pod střechy pavilonů, což zapříčinilo pohodlí jako při přestupu na Stanici metra na Můstku v půl deváté ráno. Nicméně stále s úsměvem na rtech.
Proběhli jsme hlavní pavilony věnované klasické pánské módě. Byli tam všichni, kdo něco znamenají. Kiton, Cucinelli, Brioni. Snažil jsem se marně najít něco, co by jednoznačně vystihovalo trendy pro sezonu podzim-zima 2016/17. Žádné jsem nenašel. Snad o trochu více pletáže, svetrů, pulovrů v kombinacích se sportovními saky. Nejsou svetry jako svetry. Tady najdete jen kašmírové a vlněné – po chemii ani stopy.
U obleků dominovala opět modrá, šedá, velká kára, pin stripe a samozřejmě nepodšitá saka (tzv. unconstructed). V oblasti velikostí jsem čekal konečně odklon od slim, úzkých a vypasovaných oděvů k tzv. oversize oděvům (ach, jak jsem se těšil – nedovedete si představit měření saka na +- 1cm když pánové sportují-grilují-sportují a zase grilují). Nic takového jsem neobjevil. Budeme opět slim, zdá se. Nekonečné povolování sak po víkendu a zmenšování v pátek nás jen tak nemine.
Tradičně velmi nízké zastoupení doplňků potvrzuje, že v této oblasti je stále soumrak. Proto jsme koupili do našeho Atelieru krásné hedvábné kapesníčky – trendům navzdory. Protože čeští muži si je zaslouží. Praha je stále příliš šedo-černá a s tím musíme něco udělat.
Co se materiálů týče, jednoznačně vede vlněný flanel, a to jak u klasických obleků, sak, ale také u kalhot. Tento krásný, kvalitní a dobře vypadající materiál byl všudypřítomný. A to je dobře. Muž bez saka z vlněného flanelu jakoby dnes neexistoval!
Shrnuto podtrženo – vřele doporučuji nosit to, co se vám líbí a v čem se cítíte dobře a na trendy moc nedejte, jde přece o váš pocit. I když na druhou stranu – nezapomínejte prosím, že město je město, les je les a hory jsou hory…
