Sedíme pevně připoutáni třemi popruhy k pevné sedačce, která je přivařená k ocelové plošině. Sedaček je celkem 22 a obklopují prostor, v němž pracuje michelinský šéfkuchař se svými asistenty a přímo před zraky hostů připravují jídlo. Ještě před „odletem“ dostáváme první sklenku sektu – a většina z nás ji velmi vítá.
Bezpečnostní kontrola zapnutých pásů, na kabině jeřábníka se rozsvítí zelené světýlko, a jede se nahoru. Trochu to připomíná výjezd s vozíkem horské dráhy k nejvyššímu bodu, člověk ví, že je před ním napínavé dobrodružství a vystoupit že už není tak snadné. Jízda nahoru trvá docela krátce a za chvíli se už pohupujeme v padesátimetrové výšce na Riegrovými sady. Vypadá to, že vinohradské střechy máme na dosah ruky.
Stolování v nebi, tedy Dinner in the Sky, vymysleli v Belgii a koncept je dnes již rozšířen do více než ve 40 zemí světa.
Do Prahy se tato atrakce vrátila po dvou letech. Tentokrát se s hosty do oblak vydávají dva michelinští šéfkuchaři, Ital Giulio Terrinoni a Josué Vedraga z Equadoru.
My jsme letěli s Giuliem, který si nesmírně užíval výhledy na Prahu. „Praha je jako Řím, stejně tak nádherná,“ liboval si. Ale příliš času na kochání neměl, kromě přípravy pokrmů udělal fotku každému hostu na jeho straně stolu. A také hlídal, aby měli všichni dost sektu…
Bylo hezké sledovat, jak se nahoře většina z nás postupně osmělila a pohledy směřovaly nejen kolem sebe, ale i pod nohy, do hlubiny. Vždyť kdy zase se podobný pohled naskytne? A když pak začala plošina sjíždět dolu, bylo nám to docela líto.
Nenechte si užít tento zážitek, stále se ještě – až do neděle – můžete připojit!
http://prague.dinnerinthesky.cz
Praha jako na dlani, foto Lenka Žáčková
